Důchodci

Emilka je osobnost, individualita, která si ráda život řídí podle svého. Má ráda své lidi, vždy se přiběhne podívat, kdo přišel a hlavně co přinesl, ale pokud nemá mazlící náladu, po uvítacích obřadnostech opět odchází. Pokud zůstává, znamená to většinou jediné - chce nastavit ruku, na kterou si sama stoupne předníma nožkama a čeká, až bude vyzdvižena a řádně umazlena. Jako jedna z mála se dokáže na člověku "rozpliznout", položit si hlavičku na stranu - a usnout. Je další z našich "terapeutů", a důsledně dodržuje lokaci - Emilka je morče striktně "srdeční". A v poslední době také morče "papučkové". Miluje ji, nemusí čůrat, hlavně když se může válet v papučce. Prokazatelný ofiko rekord jsou 4 hodiny, ale to už měla fakt nohy křížem :-))

Jako malá po člověku hopskala jako čertík z krabičky, ani sekundu nezůstala v klidu, na fotkách rozmazané čáry. Až jako matka se trochu usebrala a občas si zahraje na decentní dámu a dokonce někdy zůstane v náruči a zapomene, že vlastně potřebovala někam zase letět. Ale...ta šibalská světýlka v očích jsou tam dál. Nehledě na to, že Aduš je duší i srdcem vrchní kontrolor kvality. A to asi úplně všeho, ať už je to kontrola při příjmu, či při výdeji. Neohroženě se vrhá do pytle se senem, když ho přistavíme k ubikaci při krmení, aby zkontrolovala jakost podávané krmě. Zrovna tak nikdy neopomine senzoricky zhodnotit výstupní produkt, protože se při kydání vrhá střemhlav do kýble přistaveného pod ubikacemi. Copak když už je v něm něco nastláno, tak dobrý. Ale jednou tam hupla, aniž by si to zkontrolovala, a to panečku koukala, že se propadla o nějaký půl metr níže a že to bylo nějaké tvrdší. No jo, copak Aduš, to je naše domovnice par exellence :-))

Betynka, náš "drobeček", jedna z největších samic u nás :-) a přitom je to taková něžná duše, nulová snaha o vedení, nebo snad nedej Bože dominanci. To ať si řeší jiné holky, ona je klidná, mírumilovná holčička. Dokonce jsme ji neviděli ani jednou usápnout se na někoho, nebo snad ďobnout! Před jakýmkoli náznakem agrese se stahuje a stává se, i přes své prostorově výrazné proporce, najednou neviditelnou. Štěkejte se ženské jak chcete, prostě v ubikaci Betynka není a basta! I svá mláďátka usměrňovala tak něžně, že jsme si vlastně ani nestačili všimnout - a byla vychována. A že jich neměla zrovna málo, většinou čtyři, pět mimi - ale je fakt, že její mimča byla hodňoučká, i kluci se vždy chovali u strejdů zcela způsobně a ti s nimi neměli skoro žádnou práci.

Pampeliška je na důchodkyni ještě mladá, ale protože zdravotně trochu hapruje, nebudeme pokoušet osud. Bude si pěkně lebedit s děvčaty, válet se a samozřejmě dělat stále stejný kravál, jako dosud. Je to neskutečně hlasité morče, kníkna první třídy. Už od malička, takže nic nového pod sluncem.